Jakub Soušek
Tak a jedeme na výlet v autobuse. V autobuse si vykládáme, tak co, kluci,
těšíte se, jo, jasně. Tak a už jsme na místě. Sotva vylezu z autobusu, tak
vidím, černého koně. Tak jdeme. Chvíli jdeme a najednou další kůň. „Tak, děti,“
řekla paní učitelka, „nasvačte se a můžete se jít podívat na stánky.“ „Jó, tak
jdeme.“
Jdeme se podívat. Tam dozadu. „Jé, podívejte, kluci! Tady je papír a na něm je,
co se tady dá dělat.“ Představení, jízda na koni, rýžování zlata, střílení z
luku, házení oštěpem, házení sekerou, jízda na elektrickém býkovi, půjčování koz
a telátek. Bezva.
Jdeme na první představení. Nejdřív nám řekne šerif kudy máme jít. Jdeme takovou
divnou cestou. Jo a už si konečně sedneme a budeme se dívat. Jů, střílejí tam z
té skály a teď zas z té druhé, přijeli koníci a Indiáni nám vyprávěli, jak se ke
koním chovat. Skončilo první představení a jdeme zpátky za šerifem. „A teď vám
představím lasařku a kovboje s kolty.“ Vykládali nám, co všechno umí a
samozřejmě nám to i ukázali.
Potom jsme se šli podívat na třetí představení. Podívali jsme se a bylo to moc
pěkné. Potom jsme šli se podívat na elektrického býka. A potom jsme šli do
autobusu a v autobusu jsme si vykládali o tom představení a moc se nám to
líbilo. A vystoupili jsme z autobusu a paní učitelka nám dala dárky.
Prostě to bylo dobrý.